Systém EES od 10. dubna 2026: Balkánští řidiči ohrožují hraniční blokády, logistika v Evropě na pokraji krize

Systém vstupu a výstupu EU (EES) vstupuje v plnou platnost 10. dubna 2026 a s ním hrozí reálná hrozba narušení evropských silnic a hraničních přechodů v rozsahu, jaký jsme za poslední roky neviděli. Tisíce profesionálních řidičů kamionů ze Srbska, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie a Černé Hory čelí předpisům, které podle jejich názoru prakticky znemožňují výkon jejich práce. V reakci na to od začátku roku 2026 organizují protesty a blokují klíčové hraniční přechody a jejich oznámení o eskalaci jsou stále závažnější. Pro dopravní a logistické společnosti působící na evropském trhu to znamená okamžité přezkoumání jejich provozních plánů a strategií řízení rizik.

Co je EES a jak mění pravidla hry na hranicích Schengenu?

Systém EES je integrovaný, plně digitální systém pro zaznamenávání biometrických údajů – otisků prstů a snímků obličeje – shromažďovaných od každého občana země mimo EU při překročení vnější hranice schengenského prostoru. Jeho základem je automatizované počítadlo pobytů, které s chirurgickou přesností sleduje, kolik dní daná osoba strávila v schengenském prostoru v rámci posuvného 180denního okna. Maximální povolená doba pobytu je 90 dní.

Současný systém hraničních kontrol se silně spoléhal na ověřování razítek v pase – metodu náchylnou k chybám, omylům a úmyslným manipulacím. Systém EES tuto míru nepřesnosti zcela eliminuje. Od 10. dubna je digitální systém nezpochybnitelný a neponechává žádný prostor pro interpretaci: řidič, který vyčerpal svůj 90denní limit, jednoduše nebude moci vstoupit do schengenského prostoru, bez ohledu na okolnosti.

Pro občana, který cestuje několikrát ročně za turistickými nebo služebními účely, pravidlo 90/180 nepředstavuje žádný problém. Situace je zcela jiná pro profesionálního řidiče kamionu ze Srbska nebo Severní Makedonie, který pravidelně provozuje trasy do Německa, Rakouska, Polska nebo Itálie. Takový řidič může vyčerpat svůj povolený pobytový limit během pouhých tří měsíců intenzivní práce, po kterých je nucen zůstat dalších 90 dní mimo schengenský prostor. V praxi to znamená, že po dobu půl roku nemůže vykonávat své povolání tam, kde je po jeho práci skutečná poptávka.

Rozsah problému: kdo řídí evropskou silniční dopravu?

Pro správné posouzení závažnosti situace je důležité pochopit strukturu zaměstnanosti v evropském sektoru silniční dopravy. Evropa se již léta potýká s chronickým nedostatkem profesionálních řidičů. Podle odhadů odvětví má kontinent nedostatek více než 200 000 řidičů kamionů a tento rozdíl se neustále zvětšuje kvůli stárnoucí populaci a nedostatku zájmu o toto povolání mezi mladými Evropany.

Řidiči ze západního Balkánu tuto mezeru po mnoho let zaplňují. Srbsko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Černá Hora se staly klíčovými zdroji personálu pro dopravní společnosti se sídlem v Polsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Belgii. Tito pracovníci jsou legálně zaměstnáni evropskými subjekty, mají požadovanou odbornou kvalifikaci a strávili roky rozvojem svých dovedností na evropských trasách. Mnozí z nich jsou nedílnou součástí dodavatelského řetězce EU po celá desetiletí.

Systém EES ve své současné podobě však nerozlišuje mezi turisty a pracovníky – s každým státním příslušníkem třetí země je zacházeno stejně. Právě tato absence výjimky pro přeshraniční pracovníky a profesionální řidiče rozpoutala současný konflikt.

Protesty a blokády: od varování ke skutečné eskalaci

První organizované protesty se objevily v lednu 2026, několik měsíců před plánovaným spuštěním systému. Řidiči kamionů a majitelé dopravních společností ze západního Balkánu zablokovali desítky hraničních přechodů v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Černé Hoře. Na hlavních obchodních trasách se tvořily kilometrické kolony kamionů, což způsobilo značné zpoždění dodávek a první finanční ztráty pro zákazníky.

Organizátoři protestů soustavně zdůrazňují, že jejich aktivity nemají povahu spojenou s cestovním ruchem ani migrací – jedná se o práci, bez níž evropská ekonomika nemůže efektivně fungovat. Argumentují, že systém vstupu/výstupu (EES) ve své současné podobě je nástrojem navrženým bez zohlednění reality dopravního trhu a ovlivňuje profesní skupinu, která je již dlouho nepostradatelným prvkem logistiky EU.

Problém nabyl i diplomatického rozměru. Srbský premiér oficiálně požádal Evropskou komisi, aby profesionálním řidičům udělila zvláštní status, který by je osvobodil od pravidla 90/180. Ve svém prohlášení výslovně varoval, že bez politického řešení tohoto problému by systém EES mohl vést k paralýze dopravních společností v celém regionu, přičemž ekonomické důsledky by pocítily nejen balkánské země, ale především obchodní partneři v rámci Evropské unie.

Na úrovni EU je toto téma předmětem intenzivních konzultací, ale dosud nebylo dosaženo žádného závazného kompromisu. Evropská komise signalizovala možnost zavedení flexibilních mechanismů pro přeshraniční pracovníky, ale před vstupem systému v platnost nebyla přijata žádná formální rozhodnutí.

Analýza rizik pro logistické operátory a dopravní společnosti

Z pohledu řízení obchodních rizik generuje spuštění EES několik překrývajících se kategorií hrozeb, které se mohou projevit jak okamžitě, tak i v nadcházejících měsících.

Provozní riziko: nedostatek řidičů a prostoje vozového parku

Dopravní společnosti, jejichž provozní model se silně spoléhá na řidiče ze západního Balkánu, se mohou potýkat s náhlým a obtížně nahraditelným nedostatkem personálu. Řidiči, kteří vyčerpali nebo vyčerpají své schengenské povolení k pobytu, budou nuceni stáhnout se z provozu na celých 90 dní. Pokud se tento jev rozšíří – a vše tomu nasvědčuje – části vozového parku by mohly fakticky zůstávat nečinné. V extrémních scénářích by to mohlo znamenat neplnění přepravních smluv a vystavení se nárokům na odškodnění ze strany zákazníků.

Riziko dodavatelského řetězce: Ohrožen model just-in-time

Evropská průmyslová odvětví – zejména automobilový, elektronický a potravinářský – široce využívají model dodávek just-in-time, který předpokládá minimální zásoby a přesnou synchronizaci dodávek s potřebami výroby. Tento model je obzvláště náchylný k narušení dopravy. I několikadenní zpoždění v důsledku uzavření hranic nebo nedostatku dostupných řidičů mohou vést k prostojům výrobní linky, vynuceným změnám harmonogramu a značným finančním ztrátám pro příjemce.

Riziko nákladů: zvýšení sazeb za přepravu

Dopravní trh reaguje na nedostatek dodávek standardním mechanismem: zvyšováním cen. Pokud bude počet dostupných řidičů na klíčových trasách ze střední a východní Evropy do západní Evropy omezen předpisy EES, sazby za přepravu nevyhnutelně porostou. Společnosti s dlouhodobými smlouvami s pevnými sazbami se ocitnou v pasti: budou nuceny nést vyšší provozní náklady, aniž by je mohly přenést na zákazníky. Zvýšené logistické náklady se nakonec přenesou na spotřebitele v podobě vyšších maloobchodních cen.

Právní a compliance riziko: Odpovědnost dopravce

Aspekt, který dopravní společnosti často podceňují, je právní riziko spojené se zaměstnáváním řidičů, kteří porušili schengenská pravidla pobytu. Dopravce, který povolí práci řidiči, jenž překročil limit svého pobytu, může čelit administrativním a finančním důsledkům, včetně pokut uložených kontrolními orgány v jednotlivých členských státech. Systémy silničních kontrol, jako je Inspektorát silniční dopravy, budou schopny ověřovat status pobytu řidiče v reálném čase díky interoperabilitě s databází EES.

Co by měly dopravní a logistické společnosti dělat nyní?

Současná situace vyžaduje, aby risk manažeři a majitelé dopravních společností přijali konkrétní, proaktivní, nikoli reaktivní opatření. Níže jsou uvedeny klíčové kroky, které by měly být neprodleně podniknuty:

• Okamžitý audit zaměstnanců mimo EU: Každá společnost zaměstnávající řidiče ze třetích zemí by měla provést podrobnou evidenci jejich pobytového statusu. Mělo by být přesně stanoveno, kolik dní z limitu 90/180 každý zaměstnanec využil a kdy by mohl být vyčerpán. Tato data by měla být průběžně aktualizována.
• Ověřování povolení k pobytu a pracovních povolení: Někteří řidiči mohou být držiteli povolení k pobytu nebo pracovního povolení vydaného konkrétními členskými státy, což mění jejich právní status a může je vyloučit z režimu EES. Je nutné pečlivé ověření dokladů každého zaměstnance s pomocí právníka specializujícího se na imigrační právo.
• Diverzifikace okruhu řidičů: Firmy, které jsou nadměrně závislé na jediném zdroji personálu, by měly okamžitě začít hledat alternativní řešení – včetně náboru řidičů z Ukrajiny (otázka jejich pobytového statusu v EU je upravena samostatnými předpisy), z jiných třetích zemí, které mají s EU příslušné dohody, nebo intenzivnějšího náboru mezi občany EU.
• Příprava krizových plánů (plánování kontinuity podnikání): Každá logistická společnost provozující trasy přes východní schengenskou hranici by měla mít připravený akční plán pro případ hromadného uzavření hranic nebo náhlého nedostatku řidičů. Plán by měl zahrnovat alternativní trasy, scénáře zpoždění a krizovou komunikaci se zákazníky.
• Monitorování regulační situace: Jednání mezi balkánskými zeměmi a Evropskou komisí jsou dynamická. Společnosti by měly sledovat jejich pokrok, protože potenciální výjimky nebo odchylky pro přeshraniční pracovníky by mohly situaci výrazně změnit. Vyplatí se zapojit se do lobbistických aktivit prostřednictvím oborových organizací.

Perspektiva obchodního rizika: Ponaučení pro sektor

Spuštění systému EES není incident, ale strukturální změna v regulačním prostředí, se kterou se bude muset dopravní sektor potýkat v nadcházejících letech. I kdyby v nadcházejících týdnech bylo dosaženo politického kompromisu a Evropská komise by profesionálním řidičům poskytla určité úlevy, samotný biometrický systém hraničních kontrol zůstane v platnosti a bude generovat nové administrativní výzvy.

Společnosti, které tuto situaci vezmou jako impuls k provedení zásadní revize svých modelů HR a dodavatelského řetězce, z této krize vyjdou silnější. Společnosti, které vyčkávají, jak se věci vyvinou, riskují značné provozní a finanční ztráty v jednom z nejcitlivějších období pro evropskou logistiku.

Z hlediska ověřování dodavatelů a posouzení rizik spolupráce by měla být situace v systému EES zohledněna při posuzování provozní důvěryhodnosti jakéhokoli dopravce, který prohlašuje svou schopnost provozovat pravidelné trasy spojující západní Balkán se schengenským prostorem. Otázky týkající se míry závislosti na řidičích ze zemí mimo EU a postupů zavedených pro správu jejich pobytového statusu by se měly stát standardním prvkem due diligence v odvětví dopravy a logistiky.